Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hokej jako společenská katarze

11. 05. 2011 14:45:58
Kdo neskáče, není Čech! Zase zní do světa tenhle poněkud zvláštní pokřik, který je tady už od listopadových dnů roku 1989. Málokdo ale ví, že s ním začala skupina demonstrantů na Letenské pláni, když jim byla zima a chtěli se zahřát. Byla to taková doba, kdy každé heslo, byť sebelegračnější, hned skandovaly statisíce lidí.

Každé ráno míjím v ulicích auta s vlaječkami a se zpětnými zrcátky v národních barvách. Nejsem nikterak náruživým fanouškem sportu a davových projevů národní hrdosti. Skoro mám pocit, že chybím v jedné z aktuálních reklam, kde lidé říkají, co všechno by nikdy na veřejnosti neudělali. Já bych také nebrečel na Staroměstském náměstí, až přijedou naši novodobí gladiátoři, kteří dávají národu hry ve chvíli, kdy se mu nedostává pomyslného chleba ať už materiálního nebo ještě více duchovního. Tedy asi bych nepodlehl emocím. Váhám, protože i já jsem v neděli po každém gólu v ruské síti řval, jako kdyby se HDP České republiky v ten okamžik zvýšil o 2 %.

Právě nedělní hokejovou euforii mi čeřily myšlenky o zvláštním až osudovém postavení sportovců, především hokejistů, v tom našem národním pinožení. Tihle kluci, jejichž platy a aféry s modelkami rozebírají bulvární noviny skoro každý den, hráči, kteří jsou po každém prohraném zápase zatracovaní, dokážou přijít ve chvíli prosté občanské frustrace například z aktuální politické situace a vrátit nám alespoň zdánlivě ten prchavý pocit hrdosti na zemi, ve které žijeme. Najednou jejich schopnost prosadit se proti světovým týmům z mnohem větších a ve většině oblastí úspěšnějších zemí vztahujeme i na sebe. Jsme to MY, kteří porazili velké zlé Rusy a deklasovali hráče německé ekonomické mašiny. MY jsme jim to všem nandali. Pobili jsme je u obrazovek s pivkem a mísou křupek na stole.

Ještě před 14 dny nebyla snad jediná společenská sešlost, kde by se neřešil tristní stav ekonomiky, ostudný úpadek zbytků morálky v politice, všudypřítomná korupce a všeobjímající rezignovanost a nedůvěra lidí v budoucnost. S prvním vhozeným buly na mistrovství světa je tu jakoby zázračný obrat. Lidé jsou mnohem optimističtější, pyšní, až skoro nepokorně nabubřelí. Jsme nejlepší! MY! Dokonce jsem si přečetl, že i nezaměstnanost klesá. Pokud i za tohle může Jarda Jágr s jeho partou, pak mu nechám postavit na Kavčích horách pomník. Obávám se však, že zatím žádného umělce shánět nemusím.

Jako ředitel České televize bych se měl radovat, jak náš sportovní okruh ČT4 deklasuje ve sledovanosti i komerční stanice a čísla překonávají historické rekordy. Třeba na zmiňovaný zápas s Ruskem se v neděli odpoledne za nádherného slunečného počasí dívalo přes 50 % všech diváků u obrazovek. Co bych si mohl přát víc? Já vám to řeknu. Přál bych si, aby tato země měla více Jágrů, Eliášů, Plekanců, Rachůnků a Pavelců ve všech oborech lidské činnosti, nejen ve sportu.

Autor: Jiří Janeček | středa 11.5.2011 14:45 | karma článku: 41.69 | přečteno: 10167x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 290 | Diskuse

Libuse Palkova

Podobá se současná vlna protiislamismu dřívějšímu antisemitismu?

Vše se opakuje jen pokaždé trochu jinak. Když pročítám blogy o burkinách a muslimech a soudy lidí všeobecně, mám pocit, že něco podobného jsem už někdy někde četla...jen v bleděmodrém.

22.7.2017 v 9:53 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 1708 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Blondýnka v kabriu

Je letní hezké odpoledne. Provoz jako vždy hustý. Přijedu ke křižovatce. Mám signál stůj. Tak se tak rozhlížím kolem a kousek přede mnou a díky výšce umístění mé kabiny i pode mnou, si stojí zlatý mercedes kabriolet.

22.7.2017 v 9:45 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 353 | Diskuse

Jiří Turner

Neúprosné zákony trhu fungují

Václav Klaus senior a možná i junior by ze mě mohli mít konečně radost, protože jsem po letech pochopil, že s neúprosnými zákony trhu se nedá nic dělat. Je nutné je akceptovat a smířit se z jejich důsledky, ať jsou jakékoli.

22.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 275 | Diskuse

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 11.29 | Přečteno: 326 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4230
Od roku 2003 je generálním ředitelem České televize, předtím působil postupně v redakci zpravodajství ČT nejprve jako redaktor krajského vysílání, následně moderátor hlavního zpravodajského pořadu Události, potom se stal vedoucím moderátorů a od prosince 2002 pověřeným ředitel zpravodajství. Jiří Janeček byl původně dělník v chemickém provozu, pomocný dělník a výzkumný pracovník v oblasti chemie. Jiří Janeček je absolventem Univerzity Karlovy, fakulty žurnalistiky, na které vystudoval obor televizní žurnalistika.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.